"Oxidační Stres" a Vodík

[A(&F)]

ale na Tvém odkazu používá Mim hydroxid sodný (draselný)

... Mima sem nepleť, ten odkaz výše je na příspěvek ode mne ... ...

[kutil]

Potřebuju pro solární chlazení více vodíku a tak sem našel vyvíječ na Hydroxid s hliníkem. Udělat si to v malým, tak by to docela mohlo fungovat
H.v.
http://ok1if.c-a-v.com/Balon/vodik_vyroba.htm

[Slavek Krepelka]

... trochu nesedí možnost úniku hliníkových sloučenin do vody, ...

To by někdo musel udělat analýzu. Čichem a chutí to tam není. Nicméně, ten hliník není plyn, ale sloučenina rozpuštěná ve vodě. Když se člověk po dovyvíjení podívá na kapátkovou lahvičku, zjistí, že má stěny zaprskané kapénkami. Ty se bez filtru nutně dostávají unášeny plynem i do dírky v cecíku a dál do vody v zavařovačce a je to ve vodě velice znát čichem a chutí. Když se podívá dále člověk po dovaření na filtr samotný, zjistí, že je trochu zavlhlý na spodním konci směřujícím ke dnu lahvičky, ale dále už zůstane suchý. Na tý růžový barvě je to velice dobře vidět odstínem. Zvolil jsem tu celulozovou houbičku právě pro to, že je velice dobře smáčivá. Například molitan bych viděl jako naprosto nevhodný materiál. Z té smáčivosti a z toho co vidět je jsem si celkem jistý, že ten filtr pochytá prakticky veškerou tekutou složku i s tím hliníkem a pustí jenom plyn, tedy asi nějaký vzduch a hlavně vodík. Na 100% to samozřejmě nevím a nějaké stopy nejspíše v konečné vodě budou.

Avšak, probublávání vodíku vodní předlohou taky není zdaleka spolehlivé. Pokud bublinky procházejí vodní předlohou, stále sebou nesou kapénky z původní regující kapaliny a ty se usazují jednak na stěnách hadiček a jednak jdou do vody v předloze, kde záleží hlavně na velikosti bublinek a jejich dráze předlohou, kolik těch kapének přejde z bublinek do vody v předloze. Anri se mi zmínil. že dokonce doporučuje předlohy dvě a jsem si jistý, že ví proč. Jedna, jak ji měl vyrobenou, všechno nepochytala natolik, aby nebyla sloučenina nesená kapénkami zjistitelná již čichem, či chutí v konečné produktu.

Tím chci jenom říct. že ani jedna z metod odlučování kapének, jak suchý filtr tak vodní předloha, nesoucích sloučeniny řekněme hliníku, nebo zinku, či železa, není bez chemických analýz spolehlivě ověřitelná. Tento problém se samozřejmě týká i elektrolytické metody, kde se do produkovaného plynu dostávají kapénky elektrolytu, i když zde lze vhodnou volbou elektrolytu zabránit tomu, aby se do konečné vody dostávaly látky tělu škodlivé. Například použití chloridu sodného, chloridu hořečnatého atp. nečiní problém ani když výsledný plyn není filtrovaný.

U té metody co jsem uvedl vidím jako dobrou praxi snížit rychlost reakce vyvíjení plynu na co nejnižší praktickou hodnotu. Tím se velice zpomaluje průchod plynu filtrem a tím má jakákoliv kapalina nesená v plynu kapénkami lepší šanci se ve filtru zachytit. Pokud je filtr hodně hustý, a ta celulosa nabachňaná do cecíku kapátka je hodně hustá, dovolím si tvrdit, že pochytá určitě víc než jedna amatérská vodní předloha a nejspíš i víc než předlohy dvě, zvláště pokud v předlohách není použit nějaký porézní šutr který by rozbil plyn z hadičky vyvíječe na co nejmenší bublinky.

Na to chemické vyvíjení by byl asi nejvhodnější čistý kovový hořčík, ale kde brat? http://www.amazon.com/Magnesium-Ribbons ... s_indust_3 Hádám že třeba tady.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[A(&F)]

i když zde lze vhodnou volbou elektrolytu zabránit tomu, aby se do konečné vody dostávaly látky tělu škodlivé. Například použití chloridu sodného ...

... i v něm se při elýze začne tvořit NaOH ... ...

... 2 Na⁺ + 2 Cl^- + 2 H⁺ + 2 OH ---> H₂ + Cl₂ + 2 NaOH ...

[A(&F)]

víc než jedna amatérská vodní předloha a nejspíš i víc než předlohy dvě, zvláště pokud v předlohách není použit nějaký porézní šutr který by rozbil plyn z hadičky vyvíječe na co nejmenší bublinky.

... ale i tak stejně doporučuji dvě promejvačky za sebou ...... ta první by měla být větší, jelikož bude fungovat i jako chladič ...... a pokud je zapotřebí opravdu čistý vodík (tj. bez příměsi NaOH), tak do té druhé kápnout fenolftalein ... jakmile voda v promejvačce začne fialovět, tak už se hydroxid dostal až tam ... ...

[Slavek Krepelka]

... i v něm se při elýze začne tvořit NaOH ...
... 2 Na⁺ + 2 Cl^- + 2 H⁺ + 2 OH ---> H₂ + Cl₂ + 2 NaOH ...

Ta rovnice mi připadá velmi prapodivná. Je jisté, že z té elektrolýzy slané vody skutečně leze vodík a chlor, a ne vodík a kyslík? Pouze jako rovnice se to dá vybalancovat aj takto:

6NaCl + 8H₂O -> O₂ + 2H₂ + 6NaOH + 6HCl -> O₂ + 2H₂ + 6NaCl + 6H₂O

Ahoj, Slávek.

[A(&F)]

6NaCl + 8H₂O -> O₂ + 2H₂ + 6NaOH + 6HCl -> O₂ + 2H₂ + 6NaCl + 6H₂O

... ta chlorovodice by tam vznikla pouze za vysokého tlaku a teploty (větší než 800°C) ... a to jedině tehdy, pokud by se plyny z elektrod promísily ještě pod hladinou ...

... tady máš ještě tu mezi-rovnici elýzy vodnýho NaCl (než se sodík u katody naváže na hydroxylovou skupinu): ... 2 Na⁺ + 2 Cl^- + 2 H⁺ + 2 OH ---> H₂ + Cl₂ + 2 Na⁺ + 2 OH^- ...


(zdroj: http://www.enviroexperiment.cz/chemie-s ... u-k-chloru )

... je to velmi podobný postup, jako když hodíš kousek sodíku do vody ... sodík reaguje s vodou, vytrhává z ní OH skupinu (na kterou se váže), čím ve výsledku vzniká vodík a NaOH ...
[youtube][/youtube]

[Slavek Krepelka]

... je to velmi podobný postup, jako když hodíš kousek sodíku do vody ...

Koupím ten hořčík.
Dík a ahoj, Slávek.

[A(&F)]

Mimo téma (offtopic)

... a co galium ??? ... http://www.osel.cz/index.php?clanek=2656 ... ...

PeS: ... vím, že ten hořčík chceš pravděpodobně z důvodu, že MgCl₂ není toxický pro lidský organismus ... tak mě neber vážně .. ...

[Slavek Krepelka]

Mimo téma (offtopic)

... a co galium ??? ...

Jééé, ten pán z toho Osla (míním ten časopis ne hlavní město Norska) musí být příšerně chytrý, že to dokázal i se slitinou hliníku a galia. Ono jich totiž je víc a ví se o tom alespoň v nevědeckých kruzích taky o dost dýl než v roce 1967 a už s nimi někdo nějaký ten motorek taky honil, i když s tím nesekal trávu na Purdue universitě, ale za baráčkem. Chytil jsem to kdysi na KeelyNetu. Jenže je jaksi problém s odpadem. Recyklování není zrovna lacinka a jako zavážka, hlavně ve velkém, je to dost problermatické taky.
Velkoobchodní cena galia dnes zhruba USD 290/kg a jde o strategický materiál, jehož spotřeba stoupala za posledních deset let zhruba 10% za rok. Produkce však předhání spotřebu a cena šla zatím během posledních deset let poněkud dolů cca 30%. Pokud by se někdo obtěžoval zjistit, kolik se dá najet na kilo slitiny a jaký má slitina poměr Al ke galiu, asi z toho vyleze dost drahota. Kdyby například v dnešní době přešly jenom auťáky na neropné zdroje energie, zkolabují ceny nafty na malou frakci toho co jsou. Pokud by se přešlo ze spousty plastiků na konopí, tam kde to jde a jde toho hodně, bude barel nafty někde za dolar, než z toho většina uteče. Pokud by se mělo přejít na slitiny hliníku, vylezou ceny hliníku a každého dalšího použitelného kovu daleko nad to, kde stojí ceny dnes. Jenže tímhle se radši Osel a vědi moc nezabývají, když veřejně spekulují tak jak spekulují.

Hořčík samozřejmě pro tu nejedovatost. Maximálně si ho člověk trochu připodoplní s vodíkem. To je OK.

Ahoj, Slávek.

[akvarista]

Vláďo ty máš změřeno že výroba zinkovým okapem a hcl a následné probublávání do obrácených skleniček do osmotické vody pod vodní hladinou nefunguje?Já to takhle dělám každé 3 dny a docela si účinky pochvaluju ale výroba mě moc nebaví.Piju toho pulitr najednou,vždy po treninku.Je tedy hořčíková tyč v lahvi s osmotickou vodou a pár kapkami HCL lepší?Je zajímavé že po pití těch skleniček účinek cejtim v hlavě a po pití vody s vylouhovanou tyčí moc ne.Jarda Zajíček řikal že takto probublaná voda vydrží v těch skleničkách měsíc,nevim jestli to nekonzultoval s tebou.

[la]

S tohohle si mužeš udělat diplomku

že výroba zinkovým okapem

no nějak se to blbě váže na vodu kohoutí pokud není převařená,osmotická je jiný kafe, tam tenhle efekt tak výrazný není ,možné je vliv na dravost vodíku má přítomnost magnetického pole při jeho výrobě.Moc se mi líbí Slávkova ponorka stačí místo mincí přivázat malý neodym jako balast,nebo ho dát zvenku flašky a druhá dobrá věc na tom je to ,že to jde udělat jednoduše a pod tlakem.Tak by se to dalo spáchat možná i silnější.

účinek cejtim v hlavě a po pití vody s vylouhovanou tyčí moc ne.

hořčíková vyluhovaná tyč má třetinový výkon jak ta voda nasycená vodíkem ,hořčík je tam navíc ale stejně je to 12krát silnější jak kyselka magnezia s CO2 bublinkama.
Pro zajímavost co udělá ta voda s hořčíkovou tyčí s hypertenzí: působí pomaleji, 0,5l ,puvodní tlak 174/118 ,za30min 166/103 ,za30min 155/98 ,za dalších 30min 145/93,pak se tam dá kopnout dalšího pul litru a patáky netřeba ale pusobí to a je to dostupný.Dá se to pít během dne a za 30minut je to hotový.
S Jardou Zajíčkem jsme probírali i měřili to co to vydrží,probírali jsme to po scype, kupoval si taky měřák.Je to o utěsnění lahve,ta výdrž je dostatečně dlouhá na to vypití ,voda je bez konzervantů ,takže se to aspoň nezkazí.

[Slavek Krepelka]

... stačí místo mincí přivázat malý neodym jako balast,nebo ho dát zvenku flašky ...

S tím neodymem mně to napadlo, ale z jiného důvodu Dát jeden na ponorku místo mincí a jeden pod zavařovačku, aby se ponorka chytila ke dnu. Pak jsem to neudělal, že bych mohl mít potíž ponorku ode dna utrhnout, ale vyzkouším to. Vlastně bych mohl dát pod okurčák zase minci. Jsou niklové, takže fajn. Ta to pole zdaleka nevezme celý a utrhnout to půjde dobře. Navíc jeden neodym se dá na ponorku kápnout epoxydem, nebo i vteřinovým lepidlem.

Dík za vylepšení Vláďo. S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

... Navíc jeden neodym se dá na ponorku kápnout epoxydem, ...

Lípnul jsem 20mm průměr neodym na dno ponorky epoxydovým tmelem a vyzkoušel. Pracuje to naprosto betálně s mincí (quartrem) pod zavařovačkou. Ponorku to přidrží, ale odtržení je snadné a dá se zavařovačka s mincí a ponorkou i přenést. Je tedy opět uvařeno a tentokrát s magnetem. Taky jsem si dovolil víčko zavařovačky pořádně dotáhnout a tudíž jsem to vyvinul pod tlakem, který odhaduju tak na půl Atm.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[la]

Neodolal jsem a zhotovil taky ponorku s magnetem.
Pak jsem celou sestavu naplnil chemií vložil do úplně plné zavařovačky kohoutí vody a víčko utáhl přímo jak se u nás říká na "prasáka" celý jsem to dal do kbelíku s vodu a čekal netrpělivě že to pukne.Puknutí zavařovačky se nekonalo, což mi uplně zkazilo pyrotechnický zážitek očekával jsem slušný šplouch a nejenom to, dokonce si to pod vodou chvilkama odfouklo pár přebytečných bublinek a zas to v pohodě těsnilo dál,to dokazuje že ten kdo vymyslel zavařovačku byl docela číman.Tak jsem aspoň bubliny na hladině zapaloval,ze začátku jde směs se vzduchem a pak jen čistý vodík který nelupne ale pouze vzplane tak že obsah kyslíku je v něm méně než 4%.
Používal jsem hořčíkové špony ,vatový filtr nadusaný do čepičky,jako kapalinu v první etapě zředěnou kyselinu solnou,jako výhodnější se ukázal kuchyňský ocet naředěný na cca 3% z čehož jsem byl poněkud překvapen.Z nějakého důvodu to Hcl nevyhlodá ten hořčík všechen, na jeho povrchu se vytvoří povlak který dalšímu hlodání brání.Díky tomu že ponorka měla přilepený magnet tak se s tím občas ze spodu přes minci dalo pohnout lahvičkou a zamíchat.Míchání i když jednouché mě moc neoslovilo.Protože někteří jedinci (už je vidím) by to flákali. Ocet byť zředěný ten to sežere do mrtě uplně všechno.(asi právě proto se tím čistí ty hořčíkové tyče)
I výsledky hodnoty ORP jsou rozdílné.

1,pokus
Voda obyč kohoutí ,ponorka náplň hořčík ,Hcl ,po hodině kupodivu jen -420mV
2,pokus
Voda kohoutí převařená pak vychlazená,ponorka náplň hořčík.Hcl.po hodině podle očekávání -520mV
3,pokus
Voda kohoutí,ponorka náplň hořčík ,cca3-4%ocet,po hodině -530mV
4,pokus
Voda kohoutí převařená pak vychlazená,náplň hořčík,cca3-4%ocet,po hodině jednou -600mV podruhý -620mV ,to jsem dělal dvakrát.

Záhada chemie a elektrochemie není vodík jako vodík :shock:Ten Jef to asi fakt zkoušel
Myslím že je to použitelné použitelných je i těch -420mV.
Dík Slávkovi za vynález ponorky