Fórum U Pramene

buky píše:Když zvednu závaží, tak dávám možnost konat práci gravitaci a gravitace je definována jako síla a kde je síla, je možnost konat práci a to gravitace dokáže i bez dodání energie.

Máš v tom zmatek.
Energii jsi dodal při zdvihu tělesa, síla působila po určité dráze.
Zpět se ta potenciální energie uvolní opět po určité dráze přitažlivou silou.
Není v tom žádná záhada.

hatlík píše:

buky píše:Když zvednu závaží, tak dávám možnost konat práci gravitaci a gravitace je definována jako síla a kde je síla, je možnost konat práci a to gravitace dokáže i bez dodání energie.

Máš v tom zmatek.
Energii jsi dodal při zdvihu tělesa, síla působila po určité dráze.
Zpět se ta potenciální energie uvolní opět po určité dráze přitažlivou silou.
Není v tom žádná záhada.

Uvolňovaní "potenciální energie" nemáš jak dokázat, velikost práce závisí pouze od troch veličin- mgh. A tyhle veličiny dokážu měřením dokázat, přítomnost "energie" nemáš jak dokázat.
Že mám vtom zmatek? Tak na to zabudni

buky píše:

hatlík píše:Máš v tom zmatek.
Energii jsi dodal při zdvihu tělesa, síla působila po určité dráze.
Zpět se ta potenciální energie uvolní opět po určité dráze přitažlivou silou.
Není v tom žádná záhada.

Uvolňovaní "potenciální energie" nemáš jak dokázat, velikost práce závisí pouze od troch veličin- mgh. A tyhle veličiny dokážu měřením dokázat, přítomnost "energie" nemáš jak dokázat.
Že mám vtom zmatek? Tak na to zabudni

Vzájemná přitažlivost těles - na její překonání spotřebuješ energii a vykonáš pohyb tělesa po dráze. Tím je energie uložena jako potenciál - změřit ji lze snadno, hmotnost a dráha jsou jasné parametry.
Uvolní se zpětným pohybem, tj. v totmto případě působením gravitace Země na těleso.

Opravdu v tom záhada není a opravdu jasno nemáš.

buky píše:..Že mám vtom zmatek? Tak na to zabudni

Konečně mi to docvaklo -

MFAAA se převtělil !

Zdravím - poota

Jsem tady jako alenka v říši divů, proč se nevrátíte na základku?? Myslím že Edgar vás posílal do dílny, šup tam a nekecejte.

hatlík píše:

buky píše:

hatlík píše:Máš v tom zmatek.
Energii jsi dodal při zdvihu tělesa, síla působila po určité dráze.
Zpět se ta potenciální energie uvolní opět po určité dráze přitažlivou silou.
Není v tom žádná záhada.

Uvolňovaní "potenciální energie" nemáš jak dokázat, velikost práce závisí pouze od troch veličin- mgh. A tyhle veličiny dokážu měřením dokázat, přítomnost "energie" nemáš jak dokázat.
Že mám vtom zmatek? Tak na to zabudni

Vzájemná přitažlivost těles - na její překonání spotřebuješ energii a vykonáš pohyb tělesa po dráze. Tím je energie uložena jako potenciál - změřit ji lze snadno, hmotnost a dráha jsou jasné parametry.
Uvolní se zpětným pohybem, tj. v totmto případě působením gravitace Země na těleso.

Opravdu v tom záhada není a opravdu jasno nemáš.

Ano, na překonání vzájemné přitažlivosti těles spotřebuješ energii a tím pádem se už nikde neukládá a ani nemusí, protože závaží splnilo podmínky na konaní práce Wp=mgh.
To znamená že energie je tam úplně zbytečná.

Lajoši, máš pravdu, je nejvyšší čas se odebrat do dílny

Nechal jsem to chvíli vykrystalizovat a zdá se že Buky dělá rozdíl mezi energií a prací.. v modelech je většinou zavedeno že je to totéž proto to bukymu nevychází, nebo se snad mýlím?
Buky řekni nám jaký je dle teberozdíl mezi energií a prací?

S pozdravem

Dvell

Dvell píše:Nechal jsem to chvíli vykrystalizovat a zdá se že Buky dělá rozdíl mezi energií a prací.. v modelech je většinou zavedeno že je to totéž proto to bukymu nevychází, nebo se snad mýlím?
Buky řekni nám jaký je dle teberozdíl mezi energií a prací?

S pozdravem

Dvell

Každá fyzikální veličina má své místo a svůj účel a e nergie má také své místo i svůj účel.
Ona příroda vám sama napovída, že při konání práce se energie spotřebuje a ona se opravdu spotřebuje a proto se nemění na jinej druh energie ani se nezachovává, ale splnila svůj účel, a to např. na konání práce.

Dám vám X experimentů, které potvrdí, že zákon energie a její proměny je nelogická hloupost, která nemá z realitou nic společného.
Může fungovat pouze jako matematicko-teoretický model.

U mne je energie a dává mi to logiku - Palivo, v jakékoli formě.

buky píše:
Každá fyzikální veličina má své místo a svůj účel a e nergie má také své místo i svůj účel.
Ona příroda vám sama napovída, že při konání práce se energie spotřebuje a ona se opravdu spotřebuje a proto se nemění na jinej druh energie ani se nezachovává, ale splnila svůj účel, a to např. na konání práce.

Dám vám X experimentů, které potvrdí, že zákon energie a její proměny je nelogická hloupost, která nemá z realitou nic společného.
Může fungovat pouze jako matematicko-teoretický model.

U mne je energie a dává mi to logiku - Palivo, v jakékoli formě.

Jak podle své teorie popíšeš pohyb kyvadla? Nemělo by se zastavit v dolní úvrati hned při prvním kyvu? Vždyť přece spotřebovalo potenciální energii a ta se nikam nepřeměnila, zejména na kinetickou ne. Ale ono se kýve dál, tak jak to vysvětlíš?

Ilem píše:

buky píše:
Každá fyzikální veličina má své místo a svůj účel a e nergie má také své místo i svůj účel.
Ona příroda vám sama napovída, že při konání práce se energie spotřebuje a ona se opravdu spotřebuje a proto se nemění na jinej druh energie ani se nezachovává, ale splnila svůj účel, a to např. na konání práce.

Dám vám X experimentů, které potvrdí, že zákon energie a její proměny je nelogická hloupost, která nemá z realitou nic společného.
Může fungovat pouze jako matematicko-teoretický model.

U mne je energie a dává mi to logiku - Palivo, v jakékoli formě.

Jak podle své teorie popíšeš pohyb kyvadla? Nemělo by se zastavit v dolní úvrati hned při prvním kyvu? Vždyť přece spotřebovalo potenciální energii a ta se nikam nepřeměnila, zejména na kinetickou ne. Ale ono se kýve dál, tak jak to vysvětlíš?

Ha, kyvadlo to je jasnej příklad nelogické absurdnosti, už jsem to opakoval nekolikrát.

Ak ťuknu do kyvadla, tak jde o setrvační pohyb kyvadla. Kyvadlo se kývá proto, že se vychyluje od těžišťe působení gravitace a proto kyvadlo vždy zastane v těžišti gravitace.
Ak ťuknu do kyvadla na orbitálni stanici, tak jde taky o setrvační pohyb, ale má kruhovej pohyb z důvodu chybějíciho ťežiště.
Svou zanedbatelnou energii jsem použil (spotřeboval) na ťuk do kyvadla - pohyb.

buky píše:
Ha, kyvadlo to je jasnej příklad nelogické absurdnosti, už jsem to opakoval nekolikrát.

Ak ťuknu do kyvadla, tak jde o setrvační pohyb kyvadla. Kyvadlo se kývá proto, že se vychyluje od těžišťe působení gravitace a proto kyvadlo vždy zastane v těžišti gravitace.
Ak ťuknu do kyvadla na orbitálni stanici, tak jde taky o setrvační pohyb, ale má kruhovej pohyb z důvodu chybějíciho ťežiště.
Svou zanedbatelnou energii jsem použil (spotřeboval) na ťuk do kyvadla - pohyb.

Mě nezajímá tvoje zanedbatelná energie. Mě zajímá energie rozkývaného kyvadla v různých fázích pohybu. Takže hlavně v úvratích a v těžišti. A nepleť do toho orbitální stanici.

Ilem píše:

buky píše:
Ha, kyvadlo to je jasnej příklad nelogické absurdnosti, už jsem to opakoval nekolikrát.

Ak ťuknu do kyvadla, tak jde o setrvační pohyb kyvadla. Kyvadlo se kývá proto, že se vychyluje od těžišťe působení gravitace a proto kyvadlo vždy zastane v těžišti gravitace.
Ak ťuknu do kyvadla na orbitálni stanici, tak jde taky o setrvační pohyb, ale má kruhovej pohyb z důvodu chybějíciho ťežiště.
Svou zanedbatelnou energii jsem použil (spotřeboval) na ťuk do kyvadla - pohyb.

Mě nezajímá tvoje zanedbatelná energie. Mě zajímá energie rozkývaného kyvadla v různých fázích pohybu. Takže hlavně v úvratích a v těžišti. A nepleť do toho orbitální stanici.

Energie u rozkývaného kyvadla žádna není, jde pouze o setrvačnost tělesa. A těleso které má setrvační pohyb taky dokáže konat práci.
Přiklad: Aby jsem rozjel vlak, potřebuji energii, ak přestanu dodávat energii, tak vlak jde pouze setrvačností. Ak zahákneš přes silomér za rozjetou vlakovou soupravu zabržděnej vagon, tak naměříš sílu F a dráhu s = práce.

To jisté platí i u kyvadla, taky setrvačností je schopno konat práci i když mnohem menší jak u vlaku.
Orbit spomínám jen proto aby jsem objasnil kývaní kyvadla.

buky píše: Energie u rozkývaného kyvadla žádna není, jde pouze o setrvačnost tělesa. A těleso které má setrvační pohyb taky dokáže konat práci.
Přiklad: Aby jsem rozjel vlak, potřebuji energii, ak přestanu dodávat energii, tak vlak jde pouze setrvačností. Ak zahákneš přes silomér za rozjetou vlakovou soupravu zabržděnej vagon, tak naměříš sílu F a dráhu s = práce.

To jisté platí i u kyvadla, taky setrvačností je schopno konat práci i když mnohem menší jak u vlaku.
Orbit spomínám jen proto aby jsem objasnil kývaní kyvadla.

Aha, takže ve tvém pojetí neexistuje setrvačná (pohybová, neboli kinetická) energie. Ale těleso, které má setrvačný pohyb dokáže konat práci bez energie. Fakt super

Myslím, že Nobelova cena za fyziku tě nemine.

Ilem píše:

buky píše: Energie u rozkývaného kyvadla žádna není, jde pouze o setrvačnost tělesa. A těleso které má setrvační pohyb taky dokáže konat práci.
Přiklad: Aby jsem rozjel vlak, potřebuji energii, ak přestanu dodávat energii, tak vlak jde pouze setrvačností. Ak zahákneš přes silomér za rozjetou vlakovou soupravu zabržděnej vagon, tak naměříš sílu F a dráhu s = práce.

To jisté platí i u kyvadla, taky setrvačností je schopno konat práci i když mnohem menší jak u vlaku.
Orbit spomínám jen proto aby jsem objasnil kývaní kyvadla.

Aha, takže ve tvém pojetí neexistuje setrvačná (pohybová, neboli kinetická) energie. Ale těleso, které má setrvačný pohyb dokáže konat práci bez energie. Fakt super

Ale je přece velkej rozdíl, ak jde o setrvační pohyb, anebo o pohyb tělesa kde je neustále dodávaná energie.
Ak jde o konání práce, pohyb tělesa, kde je neustále dodávaná energie, tak těleso bude konat práci až do vyčerpání energie, velikost práce tedy závisí od množstva dodané energie.
Ale pokud jde o setrvačnost, tak velikost práce záleží jenom na hmotnosti a rychlosti tělesa, žádná energie (kinetická) tam není potřeba.

buky píše:
Ale je přece velkej rozdíl, ak jde o setrvační pohyb, anebo o pohyb tělesa kde je neustále dodávaná energie.

Ano, to je velký rozdíl. Těleso, kterému je neustále dodávána energie (pohybová) neustále zrychluje, kdežto setrvačný pohyb je rovnoměrný