Trochu zvláštní nadpis, ale proto, že mám tuchu, že je to nějaký nový začátek , tak jsem si troufnul.
No a taky mně napadlo, že máte možná s mísama třeba taky nějaké náhody, a všední den je pokaždé odnese,
a tak se to vlastně potom ani neví, ani nikdo nedozví.
U mně to začalo u Luboše. Pozvání na mísu jsem spontánně přijal , poslechnul, ochutnal vodu, ocenil zvuk .
Napadlo mně , že mísu chci taky a tři měsíce nic.......
Napodruhé to už bylo celkem jiné, Lubošovo pracovna zářila jako maják ve tmě - velmi příjemné místo se z té kuchyňky v dílně stalo za tři měsíce, a káva z tib. vody- úplně super, i sám majitel byl jako vyměněný.
Prostě těch plusů bylo tolik, že nešlo tu mísu za cca týden nekoupit.
Mísu mám cca 3 týdny zatím hlavně vodu k pití užíváme.
Nedávno před 8 dny jsem zahájil očistnou hladovku, o té ale jinde.
Snad zde jenom to, že už jsem se na sebe nemoh dívat ...........
Lěč co se nestalo :
Ve čtvrtek mi volá soused z Mako / mako je vesnice u Lidic, kde mám zbořeniště s dílnou/, že mi nějací snad cikáni otevřeli vrata, a nakládají šrot .....................
no vlastně je vyrušil, a tak těžké litinové desky ze vstřikolisu už bohužel nenaložili.........
Nejde zde ale o osud šrotu, jde o to, že jsem se díky této náhodné okolnosti dozvěděl o koncertu tibetských mís pana Miroslava Noe
v Mako v sobotu.
Tak se stalo , že jsem tam přišel a obdržel skvělé setkání s mistrem, který kráčí cestou staré tibetské tradice.
Posuďte sami :
http://www.m-aroma.cz/3obetnimisy.html
Chápu, že na skle to nemusí působit, tolik, ale víc udělat nedokážu.
Moji mísu označil Miroslav za dobrou.
Bomská tradice je v Tibetu starší než budhismus, to považuji za obzvášť cenné, bude to původní nauka.
Mistři této nauky když mají zemřít vyzáří jako spektrum energií vypadá to jako duha, legrační je na tom to, že po nich zbudou jenom vlasy a nehty,
které jsou pro následovníky velice cenné.
Možná zde o mísách od Vás cokoliv, pokud budu nauku uchopovat, pokusím se o reportáž, bude- li to možné.
K.
