Hm,


Asi je to asi k ničemu už z toho důvodu, že množství odvětrávaného vzduchu je tak malé, že se z toho tepla moc nenadělá


Drontice
Hm,
No s těmihle výrazy opatrně pořád sme ve vědecké sekci..Gabča píše:Hm,takže asi takto
![]()
Asi je to asi k ničemu už z toho důvodu, že množství odvětrávaného vzduchu je tak malé, že se z toho tepla moc nenadělá. Myslela jsem, že díky tomu zázraku ohřátí při stlačení by se teplo nejen "vyždímalo", ale i udělalo nějaké navíc... Ale když si představím, kolik toho vzduchu je možné v domě vyměnit za urč. čas ... nic moc. Nj. hezkou neděli
![]()
Drontice
to záleží, jaký máš barák (tepelné ztráty) a jakou saunu chceš dosáhnout. Myšlenka je to naopak dobrá - proč pouštět teplo ven (v létě dovnitř) a pak ho draze "vyrábět". Tepelné čerpadlo zvýší rozdíl teplot mezi vycházejícím a vcházejícím vzduchem a tak se dá dosáhnout lepší rekuperace. Dokonce bych řekl, že by neměl být problém dosáhout COP>1 (myšleno jako poměr tepla nasátého ku vypuštěnému). Systém trubek v zemi, přes které ten nasávaný vzduch prochází a temperuje se ještě před rekuperační jednotkou už tady tuším byl - viz http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 0883#30883, líbí se mi, jen to nemám kam zakopatGabča píše:Hm,takže asi takto
![]()
Asi je to asi k ničemu už z toho důvodu, že množství odvětrávaného vzduchu je tak malé, že se z toho tepla moc nenadělá. Myslela jsem, že díky tomu zázraku ohřátí při stlačení by se teplo nejen "vyždímalo", ale i udělalo nějaké navíc... Ale když si představím, kolik toho vzduchu je možné v domě vyměnit za urč. čas ... nic moc. Nj. hezkou neděli
![]()
Drontice
Dvell píše: ...
No s těmihle výrazy opatrně pořád sme ve vědecké sekci..![]()
pro začátek - rozcestník na různé typy energií: http://en.wikipedia.org/wiki/Energy (za pozornost stojí i ouška Discussion a History)Dvell píše: Pořád mi nedává spát ta myšlenka že by můj "vynález" mohl fungovat jen při popření druhé věty termodynamické.. ale tyto zákony jsou pro mně "svaté" proto si až budu mít čas skusím najít nějaké vzorce nebo úvahu jak to s tou energií vlastně je..
S pozdravem
Dvell
Bohužel se mýlíš. Nepleť si teplo s teplotou. Teplota na výstupu TČ je sice vyšší, ale monožství tepla je stejné. Jediný přírůstek může vznikat od ztrát kompresoru.gromit píše: to záleží, jaký máš barák (tepelné ztráty) a jakou saunu chceš dosáhnout. Myšlenka je to naopak dobrá - proč pouštět teplo ven (v létě dovnitř) a pak ho draze "vyrábět". Tepelné čerpadlo zvýší rozdíl teplot mezi vycházejícím a vcházejícím vzduchem a tak se dá dosáhnout lepší rekuperace. Dokonce bych řekl, že by neměl být problém dosáhout COP>1 (myšleno jako poměr tepla nasátého ku vypuštěnému). Systém trubek v zemi, přes které ten nasávaný vzduch prochází a temperuje se ještě před rekuperační jednotkou už tady tuším byl, líbí se mi, jen to nemám kam zakopat
uvažoval jsem takto - vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch o něco teplejší než 10°C a do místnosti o něco studenější než 10°C. Přínos tepelného čerpadla - snížit teplotu výstupního vzduchu a zvýšit teplotu vstupujícího - čili vrátit dovnitř víc tepla, než dokáže obyčejná rekuperace. Ale nejsem v klimatizaci odborník, jen tuším, že ten Elmet to tak má udělaný...Ilem píše:Bohužel se mýlíš. Nepleť si teplo s teplotou. Teplota na výstupu TČ je sice vyšší, ale monožství tepla je stejné. Jediný přírůstek může vznikat od ztrát kompresoru.gromit píše: to záleží, jaký máš barák (tepelné ztráty) a jakou saunu chceš dosáhnout. Myšlenka je to naopak dobrá - proč pouštět teplo ven (v létě dovnitř) a pak ho draze "vyrábět". Tepelné čerpadlo zvýší rozdíl teplot mezi vycházejícím a vcházejícím vzduchem a tak se dá dosáhnout lepší rekuperace. Dokonce bych řekl, že by neměl být problém dosáhout COP>1 (myšleno jako poměr tepla nasátého ku vypuštěnému). Systém trubek v zemi, přes které ten nasávaný vzduch prochází a temperuje se ještě před rekuperační jednotkou už tady tuším byl, líbí se mi, jen to nemám kam zakopat
Když to napíšu jinak. Obyčejnou rekuperací když ochladíš třeba 1000 l vzduchu o 10 stupňů, teoreticky na druhé straně oteplíš 1000 l vzduchu zase o 10 stupňů. Ve skutečnosti je to už jen o 9.
Při rekuperaci pomocí tepelného čerpadla - tebou navrhované dostaneš z 1000l vzduchu ochlazeného o 10 stupňů 400 l ohřátých o 30stupňů ale 1/4 tepla dodá kompresor ze sítě. Ohřev topnou spirálou při klasické rekuperaci by byl nepochybně efektivnější.
Příteli, naprosto přesně vím, jak jsi to myslel. Ale mohu tě ubezpečit, že tepelným čerpadlem v rekuperaci žádné teplo navíc nezískáš. Krom toho, které jsi tam dodal kompresorem. Ohřeješ pouze míň vzduchu na vyšší teplotu. celkové množství využitého tepla bude teoreticky stejné, v praxi však menší než při klasické rekuperaci. Správně navržená protisměrná rekuperace dokáže využít 80 - 90 procent odpadního tepla. Dalo by se využít i téměř 100 procent, ale jako vždy se jedná o kompromis. Tentokrát mezi účinností a rozměry.gromit píše: uvažoval jsem takto - vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch o něco teplejší než 10°C a do místnosti o něco studenější než 10°C. Přínos tepelného čerpadla - snížit teplotu výstupního vzduchu a zvýšit teplotu vstupujícího - čili vrátit dovnitř víc tepla, než dokáže obyčejná rekuperace. Ale nejsem v klimatizaci odborník, jen tuším, že ten Elmet to tak má udělaný...
AháIlem píše:Nepleť si teplo s teplotou. Teplota na výstupu TČ je sice vyšší, ale množství tepla je stejné
Řekněme spíš energie ve hmotě, než hmoty. Myslím žes to tak myslela.Gabča píše:AháIlem píše:Nepleť si teplo s teplotou. Teplota na výstupu TČ je sice vyšší, ale množství tepla je stejné![]()
![]()
![]()
Už chápu ten domnělý zázrak ohřátí .. není to zázrak, je to jen zahuštění hmoty, přičemž její teplo zůstane stejné. Díky za vysvětlení, nerada jsem zdržovala, hezký večír přeji
Ilem píše:Příteli, naprosto přesně vím, jak jsi to myslel. Ale mohu tě ubezpečit, že tepelným čerpadlem v rekuperaci žádné teplo navíc nezískáš. Krom toho, které jsi tam dodal kompresorem. Ohřeješ pouze míň vzduchu na vyšší teplotu. celkové množství využitého tepla bude teoreticky stejné, v praxi však menší než při klasické rekuperaci. Správně navržená protisměrná rekuperace dokáže využít 80 - 90 procent odpadního tepla. Dalo by se využít i téměř 100 procent, ale jako vždy se jedná o kompromis. Tentokrát mezi účinností a rozměry.
Takže v praxi to vypadá asi tak: vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch 2-4°C a do místnosti 16-18°C.
Trhá mi to srdce, ale musím se zeptat - proč? Čím větší tepelný spád, tím větší výkon, ne? Myslím tím primární okruh / napájecí médium...Ilem píše:Tepelné čerpadlo s 80st na výstupu - tam si zase můžeš nechat zdát o COP 3. Reálně tak 1,2. COP 3 má TČ při tepelném spádu cca 30st.Akord píše:Mel bys problém i pri odstranení té nuly.Dvell píše:tam bych mohl na nějakých 50% zapomenout.
Ano, mluvím o spádu primár/sekundár. To tvoje čerpadlo by mě moc zajímaloJim68 píše:Trhá mi to srdce, ale musím se zeptat - proč? Čím větší tepelný spád, tím větší výkon, ne? Myslím tím primární okruh / napájecí médium...Ilem píše:Tepelné čerpadlo s 80st na výstupu - tam si zase můžeš nechat zdát o COP 3. Reálně tak 1,2. COP 3 má TČ při tepelném spádu cca 30st.Akord píše:Mel bys problém i pri odstranení té nuly..
Nebo tu mluvíte o spádu primár/ sekundár čerpadla?![]()
Ať počítám jak počítám, moje čerpadlo jede s cop 10-18 podle nastavení.
No, na tom vnitřním spádu mi to taky dělá tak 55°c, ale na teplotu já nehraju - dělá mi to elektriku....Ilem píše:Ano, mluvím o spádu primár/sekundár. To tvoje čerpadlo by mě moc zajímaloJim68 píše:Trhá mi to srdce, ale musím se zeptat - proč? Čím větší tepelný spád, tím větší výkon, ne? Myslím tím primární okruh / napájecí médium...Ilem píše:Tepelné čerpadlo s 80st na výstupu - tam si zase můžeš nechat zdát o COP 3. Reálně tak 1,2. COP 3 má TČ při tepelném spádu cca 30st..
Nebo tu mluvíte o spádu primár/ sekundár čerpadla?![]()
Ať počítám jak počítám, moje čerpadlo jede s cop 10-18 podle nastavení.COP 10 - 18 umějí tak na Islandu, kde jen přečerpávají horkou vodu vyvěrající ze země.
Já ti to věřím, ale k čemu mi to je, když jsem ani nestihnul vidět tu fotku.Jim68 píše:
No, na tom vnitřním spádu mi to taky dělá tak 55°c, ale na teplotu já nehraju - dělá mi to elektriku.......