Homemade jadra práškové a iné

[jeff]

Už jsem se nato díval, je to novější verze předchozích zapojení, nedá mi to a taky to musím zkusit postavit. Jinak ty jádra na magnetický obvod už sháním skoro rok.

Jeff

[jeden]

Na moznost postavit ten motor s jednym magnetom ktory tam uvadza pan Kopecky som sa v ramci moznosti informoval u znameho co ma firmu na previjanie el. motorov. Z jeho pohladu mi povedal,ze aj keby som zohnal nejaky 4-polovy rotor este nie je iste ci by som len tak jednoducho do jadra mohol bez problemov napasovat jeden kus perm. magnetu.

[lajos]

Hm a jaké námitky proti tomu měl, je to čistě konstrukční problém

[jeden]

Hm a jaké námitky proti tomu měl, je to čistě konstrukční problém

Ved o to prave slo.

[jeff]

Články od pana Kopeckého nejsou stavební návod. Jedná se o jedno z možných řešení využití rezonance. Jsou to jen teoretické podklady s výpočty a elektronickým řešením napájení v závislosti na hodnotách C a L, ale praktické řešení musí každý vyzkoušet sám dle svého rozumu a uvážení. Feritová jádra, která sháním jsou cice dlouhá, ale jen k vůli velikosti magnetů. Jader se na obvod disku umístit podle jeho velikosti větší počet.

Jeff

[Waldes]

Předpokládám, doufám že správně, mělo by se jednat o materiál metglas. Je to skutečně výborné feromagnetikum, jen ......
Nevíš o něčem?

Jeff

Ano metglas alebo kovové sklo sú to iste teda nanokryštalické materiály, žiaľ bohu tiež neviem dostupného dodavateľa, ale ako dodatok k tomu, ze sa predáva páska z ktorej sa dá vyrobit jadro podla vlastnej potreby našiel som obrázok, lebo niektorí pochybovali ...
Waldes.

[Návštěvník]

Metglas sa vyrába v Indii , Gurgaon.
Vyraba ho Hitachi Metglas.
Na nete je aj priamy kontakt
Cena je cca 2500 - 3500 Sk / kg

[Waldes]

Metglas sa vyrába v Indii , Gurgaon.
Vyraba ho Hitachi Metglas.
Na nete je aj priamy kontakt
Cena je cca 2500 - 3500 Sk / kg

link by viac potesil ako cena ...

[ojozo]

[quote="jeden"]Na moznost postavit ten motor s jednym magnetom ktory tam uvadza pan Kopecky som sa v ramci moznosti informoval u znameho co ma firmu na previjanie el. motorov. Z jeho pohladu mi povedal,ze aj keby som zohnal nejaky 4-polovy rotor este nie je iste ci by som len tak jednoducho do jadra mohol bez problemov napasovat jeden kus perm. magnetu. :cry:[/quote]

myslim si ze taky motor nie je problem postavit. Ved Cechy su pomaly elektro-motorarska velmoc (http://www.tgdrives.cz,www.vues.cz) a napasovat kus magnetu na rotor pre nic hnie je problem. Ale chce to know-how.
Myslim si ze podobne motory sa uz vyrabaju davno. Napr staci otvorit "velky Teslacky katalog" teraz neviem ci 1 alebo 2 diel a najst si synchr. motorceky typu SMR300. Ale maju viacej polov.
Ale asi vasim predstavam (1magnet) bude najlepsie vyhovovat motorcek pohanajuci cerpadlo v automatickych prackach Whirlpoll (mozno aj inych). Kedysi to obol 1f.asynchron a teraz tam davaju 1f.synchron. Takze najst v okoli nejakeho opravara pracok. Alebo aj ten tvoj znamy musi urcite poznat tieto motorceky. Ja som este povodny asychr., uz daval previjat v navijarni asi 6krat. Tie synchronne maju problem v tom , ze ked sa zadrie rotor, tak teplom sa roztopi cela nosna konstrukcia z plastu.

[Návštěvník]

... link http://www.metglas.com/contacts/contact_asia.htm ,
alebo pre europu - http://www.metglas.com/contacts/contact_europe.htm
- cez Düsseldorf

[ojozo]

[quote="Jeff"]Články od pana Kopeckého nejsou stavební návod. Jedná se o jedno z možných řešení využití rezonance. Jsou to jen teoretické podklady s výpočty a elektronickým řešením napájení v závislosti na hodnotách C a L, ale praktické řešení musí každý vyzkoušet sám dle svého rozumu a uvážení. Feritová jádra, která sháním jsou cice dlouhá, ale jen k vůli velikosti magnetů. Jader se na obvod disku umístit podle jeho velikosti větší počet.

Jeff[/quote]

neviem ako funguje cesky patentovy urad ale myslim si ze som prednedavnom nieco podobne ale s asynchronom uz videl v americkom patente 6,847,186 Resonant motor system
Mozno tu pojde aj priamy odkaz:
http://patft.uspto.gov/netacgi/nph-Pars ... r&OS=Raser

[Ondřej]

Jak známo, je nedostatek jak feritových tak železných jader zvláštních konstrukcí nebo větších velikostí. Pro pokusnické účely je holt třeba si je vyrobit. Text dále můžete chápat jako inspiraci. Není to nějaký přesný návod jak nato. Je to otevřené pole.
Takže, dejme tomu, že chci feritový válec. Zdroj feritu jsou například vysokofrekvenční jádra z televizí a monitorů. Pokud nejste hulváti, tak zdroj televizí a monitorů jsou sběrné dvory. Ferity je potřeba rozdrtit nebo rozemlít na hrubý písek, ze kterého se potom jádro zformuje a stmelí např. epoxydem. Jiná varianta je lepidlo s rozpouštědlem. To má ale nevýhodu v tom, že jádro bude vysychat velmi dlouhou dobu a pokud mu pomůžeme teplem, tak v něm vzniknou bubliny nebo se geometricky zkřiví. Na druho stranu výhoda lepidla je v tom, že při vysychání rozpouštědla zmenšuje svůj objem, takže částice feritu se po vytvrzení dostanou blíže k sobě a celek se bude fyzikálně více podobat čistému feritu.
Částice feritu je velmi výhodné mít v náhodných velikostech. Od prášečku co není cítit mezi prsty, po kusy třeba i o 1/4 výsledného průměru jádra. Proč? Kdyby se jádro dělalo jen z prášku, mezi částice se vejde hromada epoxy a to je nežádoucí, je to "balast". Pokud se budeme snažit množství epoxy snížit, výsledná směs se bude velmi špatně míchat a bude se nestejnoměrně mísit. Každý to jistě zná z kuchyně, pokud je co k čemu a pomáhá své milé. Pokud budem jádro dělat z hrubých částic, budou v něm hromady bublin, protože si částice nesednou přesně na sebe. Hrubé částice mají i jednu velkou výhodu - i při tom, že jsou vzhledem k jádru velké, nemají v sobě žádný balast, takže jsou fyzikálně ideální (100% ferit). Vhodným kompromisem je tedy směs různě velkých částic, které ve výsledku dají jádro s nejmenším možným obsahem balastu typu epoxy a bublin. Vsadím se, že existuje matematický model tohoto "problému".
Epoxy se ideálně jeví co nejtekutější a s delší dobou tuhnutí.
Jako pojivo pro "rozebíratelná" jádra (různé testy) je vhodná např. kalafuna nebo směs karnaubského vosku (80%) a včelího vosku (20%). Včelí vosk funguje jako změkčovadlo, takže jádro po klepnutí nepraskne. Možná půjde i parafín. Pozor však na vyšší teploty cívky na jádře... Pri "demontáži" jádra se toto naloží do benzínu a nekolikrát potom propláchne. Pak je připraveno na epoxy.
Samozřejmostí je forma na ono jádro, do které se musí směs zalisovat a pod tlakem nechat ztuhnout. To kvůli vytlačení vzduchu. Nároční konstruktéři mohou ještě aplikovat vakuum... Lis se celkem jednoduše dá udělat z rámu do kterého se vstrčí hydraulická panenka.
Vhodným zařízením na výrobu feritových částic jsou moždíř a kulový mlýn. Moždíř buď bronzový po bábi nebo kameninový nebo homemade ocelový svařovaný. Kulový mlýn je zařízení s otáčejícím se válcem (cca 80 ot/min), ve kterém je ferit a koule (ocel), které na něho při otáčení padají.

Pokud někdo zjistí jakékoliv užitečné informace na tohle téma nebo dokonce nějaké konstrukční úspěchy na inetu, ať vloží.

[habana]

Ono to vlastně není vůbec špatné vyrobit si doma feritové komponenty dle vlastních požadavků a představ. Nešlo by sem někam napsat, o jakou českou firmu se zastoupením v Trenčíně se jedná? Již víc než rok sháním feritová jádra typu U, délky 115mm a je to bezvýsledné. Kdyby tento materiál fungoval, jako ferit alespoň H11, bylo by to perfekt.

Jeff

Hele, po revoluci skladový zásoby feritů z Prametu odkoupil
p. Jaroslav Douša, tel. 222098437, -419
mobil: 608467326
e-mail: info@jdvd.cz
http://www.ferity.cz
Na jeho stránkách je aktuální seznam skladových zásob a ceny.

[Merlin]

Po prosátí přes tři hrubosti sítek jsem nadrcený ferit rozdělil na dvě stejné hromádky ...... Udělal jsem první pokusný odlitek, dnes ráno ho proměřil - vykazuje relativní permeabilitu 4,8. Je to málo. Ještě vytáhnu nedrcené jádro a namotám na něj cívku, abych odměřil vlastnosti feritu před drcením pro porovnání s odlitkem. Potom budu o něco chytřejší a budu vědět, jestli mám shánět na hromadu ferity s jinými vlastnostmi pro nové drcení nebo tento postup odložit do šanonu jako další neplatný pokus.

... a je to pro šanon .... Hned po ránu jsem doměřil další jádro. Včera večer jsem namotal do jednoho odloženého a nerozdrceneého kusu také 35 závitů drátu.
- vzduchová cívka má indukčnost 6,7 mikrohenry
- cívka na odlitku má indukčnost 32,4 mikrohenry - tj. relativní permeabilita jádra je 4,8
- cívka na originál feritu má indukčnost 1 mH - relativní permeabilita jádra je 150 ...

Důvod malé magnetické vodivosti odlitku je jasný, mělo mi to dojít hned. Při míchání to vyšlo zhruba tak, že do jednoho objemového dílu rozmíchaného epoxidu jsem byl schopen domíchat tak 6 objemových dílů drceného feritu. Jinak řečeno, pokud budu mít odlitek 7 cm dlouhý, tak 6 cm z toho bude původní ferit a 1 cm epoxid. Epoxid se ovšem tváří jakobych měl v jádře vzduchovou mezeru. Takže, při obdélníkovém odlitku se středními rozměry 2 x 4 cm = 12 cm střední obvod, je v tomto jádře mezera někde kolem 1,5 cm ....... Proto také tak malá indukčnost cívky na odlitku.

Pro klid na duši ještě "šmrcnu" kolem odlitku s navinutou cívkou dvěma magnety, abych viděl, jestli a jak velké napětí se naindukuje v té cívce. Ale moc velké naděje si nedělám.
-----------------------------------------------------

P.S. Napsáno v květnu 2004! ... Neopakujte stejné chyby.

[Ondřej]

Aha, já jsem to právě neměřil poněvadž nejsem slaboproudař a nevím jak. Muller v motorgenerátoru ale používal podobný slepenec, takže zas tak na prt to nebude. Na vysoké frekvence to nebude, což mi časem taky došlo. Komu gewo ušetřil čas, může si uklidit v laborce
Jo, já se s epoxy vešel do 8% obj., je to sušina, ale bohatě stačí jen povlak na zrnkách.